»BÝT ČI NEBÝT?« aneb mentální dějiny jednoho národa

Všechny části tanečně – divadelního projektu BÝT ČI NEBÝT? evokující historii 20. století jsou vyjádřeny symbolicky se zaměřením na charakteristické detaily určitého období, které určuje lidské společenství – spjaté, řízené i revoltující a pokoušející se ovládat svůj Osud.

Tanečně divadelní projekt TD MIMI FORTUNAE nemá v úmyslu kopírovat dějiny ani klást filozofické otázky, pouze tak trochu provokovat a poukázat na to, jak se všechno ve spirále vrací a jak člověk (a to nejen člověk český, ale jistě pěkná část Evropy a možná i světa) neustále znovu a znovu, přes všechen svůj technický pokrok, tápe v nejzákladnějších vztazích, stále hýčká mocné, ať přicházejí z kterékoliv strany, opětovně se proti moci bouří, dopouští se násilí z pocitu pravdy či ze msty, ale také je nezdolný ve své radosti z každého nového začátku, vždy propadá naději a tropí si žerty ze všech ostatních a ten chytřejší i sám ze sebe, odvolává se k Osudu a doprošuje se jeho pomoci (ať již mu dává jakékoliv jméno), ale také hrdě stojí na vlastních nohou pevných či vratkých, které stále více v tempu moderní doby pokulhávají za láskou, jež by snad však měla přetrvat, aby vždy slepě, ale nezlomně našla cestu dál…

Cílem projektu BÝT ČI NEBÝT? není zdrtit diváka a nutně ho nutit přemýšlet, ale pomocí emocí kladných i záporných jej zaujmout – možná pobavit, možná i vnutit slzy do očí, ale snad taky rozesmát (což je pro umění vždy to nejtěžší)… protože… POBAVIT OBECENSTVO… to je od prakolébky divadelních bláznů nejniternější touhou každého umělce, který se nebojí hrdě nosit na prsou ceduli »KOMEDIANT«!

Tanečně divadelní projekt BÝT ČI NEBÝT? odvozuje svůj název od nejslavnějšího pochybovače mezi divadelními postavami – Shakespearova Hamleta – protože cítí tuto otázku jako skutečně věčnou, jako esenci všech základních dotazů, kterou nejen celé lidstvo či národ, ale každý velký i malý jedinec musí de facto denně řešit, někdy prostě podvědomě tím, že vstane z postele, jde do práce, atd. někdy zcela vědomě, když má pocit, že všechno na něj padá a není cesty k radosti. Tato krátká otázka je vpravdě symbolem poznamenávajícím výsledné lidské rozhodnutí v každém momentu života...

Laskavý člověče, který čteš tyto řádky, nenech se předem unudit rádoby filozofickými bláboly přecitlivělého srdce hercova, neboť (jak rovněž praví pan Shakespeare):
Celý svět je divadlo a my jsme jenom herci!
A proto my, Komedianti, se, Velevážené Obecenstvo, před Vám hluboce klaníme a za Vaši shovívavost a náklonnost prosíme pro tuto naši veselou i smutnou, krvavou i milostnou histórii zapomínanou i milovanou!

Obrazy = ideje představení

ZROZENÍ (Loutky a lidé)
LÁSKA A RADOSTI
ŠÍLENSTVÍ DEMAGOGIE (Nacismus)
NEDEMOKRATICKÁ SVOBODA (Žertíky socialismu)
VÍTĚZSTVÍ NAŠÍ DOBY (»Byznys to je táta náš!«)
NADĚJE PRO »BÝT«

Základní ideje představení nejsou popisem zmíněných dějinných období, ale spíše využívají symboliky, v níž se odrážejí jednotlivé charaktery. Všechny části představení jsou prostoupeny dvěma osobami tvořícími Dvě Tváře Osudu – Přísnou (ale spravedlivou) Tvář Osudu a Laskavou Tvář Osudu. Dvě Tváře Osudu jsou vzájemně spjaty a nepomíjitelně ovlivňují životy lidí – vedou je, povzbuzují je, smějí se s nimi, ale také hrozí, zatracují, prohrávají. Dvě tváře Osudu jsou nositelem proměn, k čemuž využívají kromě pohybových prvků i svých hlasů.

Představení je určeno divákům »všech věků i stavů«, a přestože jeho hlavním vyjadřovacím prvkem je pohyb, nejedná se o balet v pravém slova smyslu, ale o myšlenky přenášené pomocí tanečních technik contemporary dance, s využítím mimiky, komiky, gest i slov.

Naše doporučení

Tanečně divadelní projekt »BÝT ČI NEBÝT?« může být pro déletrvající celovečerní představení spojen s »historickou částí«, která by byla uvedena na zahájení představení v délce cca 30–40 minut, eventuelně jen 20 minut – dle přání objednatele – pro tyto účely je možné vybrat z nabídky choreografií s historickými náměty – doporučujeme zejména » Keltský obřad Beltaine « či » Lehká Ironie Renesance «.

Informce o představení

Scénář: Slavoj Látal a Hana Smičková–Látalová
Choreografie: Hana Smičková–Látalová
Režie: Slavoj Látal
Asistent režie: Zuzana Solčányová
Kostýmy: Hana Smičková–Látalová a kolektiv TD MIMI FORTUNAE
Hudba: koláž české i světové hudby – Jaromír Nohavica, Jiří Pavlica, Milan Nytra, Karel Kryl, Apocalyptica Cult, Black Hawks, Romeo and Juliet, U2, tradicionály a národní písně
Střih a aranžmá hudby: Petr Česal
Světla: Petr Česal a Slavoj Látal
Realizace kostýmů: Michaela Florianová
Tančí: 12–14 osob + 5 členů technického týmu
Trvání: cca 70 minut (bez přestávky, bez pauz mezi jednotlivými scénami)

Technické zázemí

Rozměry scény: minimálně 10×8 m – rovný, pevný, bezprašný povrch, nejlépe pokrytý baletisolem (možno přivézt vlastní) nebo linem, s horizontem (s možností procházení) a bočním vykrytím, možnost vstupu na scénu zleva i zprava, zezadu i zepředu – jiné podmínky dle konkrétní osobní domluvy.
Zvuková aparatura: s CD přehrávačem včetně místní obsluhy.
Světelný park: základní včetně místní obsluhy.
Bližší informace v obecných technických podmíkách.